sVOboDNÍK

27. dubna 2011 v 21:13 | Ajkir |  Básně
Svobodník
Karel Jarolím nemám Hřeben

Na topole po večerce
svobodník píše Věrce.
Sviť, čelovko, sviť,
větev tlačí na mou řiť.

Píšu píšu svoji milé
že prožívám krušné chvíle.
Sviť, čelovko, sviť,
větev tlačí na mou řiť.

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek
na oběd mám karbanátek:
sviť, čelovko, sviť,
větev tlačí na mou řiť.

Zelené šaty, baret rudý,
mám tě rád, přec sem chudý:
sviť, čelovko, sviť,
větev tlačí na mou řiť."

Ráno, raníčko dívka vstala,
schránku celou prošmátrala.
Přišlo psaní? To je trik?
Ach to ten blb svobodník.

Ach nech ho, nech ho moje dcero,
každý ve vsi ví, že má malé péro.
Já měla zlý té noci sen,
že tvůj chtíč zůstal neukojen.

Kašli na něj je přec chudý,
nabrnkni si Kovandovic Rudy.
Jde o peníze přece jen,
nechoď, dceruško, ke kasárnám ven.

Nemá dceruška, nemá stání,
ke kasárnám vždy ji cos pohání,
ke kasárnám vždy ji cos nutí,
ani facebook jí po chuti.

Sotva ke kasárnám se přiblížila -
střepina ji hlavu rozpůlila,
a té mladičké dívčině
skončil život ve vteřině.


a pak na topole po večerce
vyrábí se pohřební věnce.

Podobnost s určitým literárním dílem je čistě náhodná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama